Historie

       hrad Velhartice

Historie Plzeňkého kraje

První obyvatelé se na území kraje usazovali asi před 6000 lety v období neolitu v malých osadách v úrodné plzeňské kotlině. Významné osídlení s vysokou kulturní úrovní představuje tzv. milavečská kultura lidí mohylových polí v mladší době bronzové. Keltské osídlení kraje je dokumentováno jedním z nejvýše položených hradišť v Čechách – Sedlem u Sušice. První doklady o slovanském osídlení kraje pocházejí ze 7. století. V raném středověku (do pol. 13. století) se utváří v povodí řeky Berounky historický kraj Plzeňsko s ústředním přemyslovským hradištěm ve Staré Plzni (dnešní Starý Plzenec). Na území dnešního kraje zasahoval i někdejší Prácheňský kraj v povodí Otavy v Pošumaví.

Důležitou roli v rozvoji kraje hrály cisterciácké kláštery u Nepomuku a v Plasích, benediktinský klášter v Kladrubech a ženský premonstrátský klášter v Chotěšově. Výrazem hospodářského rozkvětu ve vrcholném středověku jsou královská města při obchodních stezkách do Bavorska – Plzeň, Klatovy, Sušice, Stříbro a Domažlice. Kraj zbohatl také z těžby kovových rud včetně zlata a stříbra.

Plzeňský kraj byl výrazně zasažen husitskou revolucí, odehrály se zde dvě slavné, pro husity vítězné bitvy: u Tachova r. 1427 a u Domažlic r. 1431. Husité si původně zvolili Plzeň za své středisko – nazývané „město slunce“. Katolické síly ve městě však převládly a husité město opustili. Éra hospodářského a kulturního rozvoje v 16. století se projevila v dalším růstu královských i poddanských měst. Po bitvě na Bílé hoře, kdy propukla v Evropě třicetiletá válka, hospodářsky ožívá katolická církev. Mezi největší a nejbohatší vlastníky v kraji opět patří kláštery v Kladrubech, Plasích a Chotěšově, a to až do jejich zrušení za vlády císaře Josefa II. K pobělohorské rekatolizaci se přidávalo i sociální napětí.

V roce 1680 zachvátilo sever kraje neúspěšné rolnické povstání. Ještě známější je rebelie Chodů vedená Janem Sladkým Kozinou v roce 1693.

Zásadní proměnu kraje přináší až druhá polovina 19. století, charakterizovaná průmyslovou revolucí. Na Plzeňsku byla objevena vydatná ložiska černého uhlí a kaolinu. Vznikají známé Škodovy závody (1869) a Měšťanský pivovar v Plzni (1842) produkuje světoznámý plzeňský ležák Pilsner Urquell. K této době se datuje i začátek léčení v Konstantinových Lázních. V letech 1861 – 1876 je v kraji vybudována základní železniční síť, pod Špičákem byl vyražen nejdelší železniční tunel v Čechách. Vynálezce František Křižík v Plzni poprvé rozsvěcuje svou obloukovou lampu. Hlavními středisky českého kulturního a politického života v kraji se stávají města Plzeň, Klatovy a Domažlice. Jeden z hlavních představitelů národního obrození Josef Dobrovský pobýval často v Chudenicích, kde je mu v místním muzeu věnována expozice.

Po mnichovské dohodě na podzim roku 1938 se značná část území kraje stává součástí Německé říše a Plzeň je pohraničním městem. Německá okupace ČSR v roce 1945 končí, převážná část kraje je osvobozena americkou armádou, nadšeně vítanou zdejším obyvatelstvem. Po komunistickém puči v únoru 1948 se západočeský kraj ocitá na hranici dvou rozdílných světů, oddělených „železnou oponou“ – tzv. pevnou hrází socialismu. Po čtyřicetileté vládě komunistů „železná opona“ v roce 1989 padla, do země se vrací demokracie, soukromé podnikání, rozvíjí se cestovní ruch. Krajská metropole Plzeň se v 90. letech minulého století stává sídlem nově utvořené Plzeňské diecéze a Západočeské univerzity.

Historie Plzně

Plzeň byla založena roku 1295 na příkaz českého krále Václava II. na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Už od svého založení je toto město důležitým obchodním střediskem, protože se nacházelo na frekventované křižovatce cest z Norimberka do Řezna. Jednou z nejstarších památek v Plzni je původně románský kostelík sv. Jiří.

Ve 14. století měla Plzeň rozlohu 20 ha a 290 domů, čímž byla třetím největším městem v Čechách. V letech 1599 – 1600 se město stalo dočasným sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období stavovského povstání byla Plzeň obléhána a roku 1618 byla dobyta vojsky Mansfelda. Koncem 17. století se ztotožnila se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města bylo roku 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. V první polovině 19. století prošlo město významným rozvojem. Roku 1842 zde byl založen městský pivovar a ve stejném období i strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni žije 165000 obyvatel.